zpět

Ostropestřec mariánský

Český název: Ostropestřec mariánský
Latinsky: Silybum marianum (L.), Gaertner
Slovensky: Pestrec mariánsky
Německy: e Mariendistel
Anglicky: Milk Thistle
Francouzsky: Chardon marie
Španělsky: Ardo mariano
Rusky: Остропестрец марийский, Rastoropša pjatnistaja
Lidově: volče, podstřel, podjedové koření, kotlačka, mariánský bodlák
Čeleď: Hvězdicovité (Asteraceae)

Indikační skupina
Hepatoptotektivum, hepatikum, cholagogum, choleretikum, sedativum.

Účinné látky
Sylimarin, flavonoidy, silybin, silydianin, silycristin, tyramin, histamin, aminokyseliny, cukry, olej, kvercetin, taxibolin, dehydrokoniferil.

Poznámky k účinným látkám
Sylimarin je souhrnný název pro flavolignanové sloučeniny a silici.
Flavonoidy silybin, silydianin, silycristin.
Biogenní aminy tyramin, histamin.
Oleje s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin.

Indikace Kontraindikace
Vzhledem k tomu, že silymarin je jen nepatrně toxický, kontraindikace nejsou známé.


Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev
1 KL rozdrcených semen přelijeme šálkem vařící vody.
Necháme 20 minut louhovat.

Použití
2-3 šálky denně.


Odvar
1 g zalijeme 1/4 l studené vody, 5 minut vaříme.
15 minut vyluhujeme.

Použití
2-3x denně šálek.


Prášek
Podrcené semeno smícháme s mléčným cukrem v poměru 1 : 2.

Použití
2-4 KL denně.


Tinktura
45 g zralých semen přelijeme 1/2 l vody, vaříme pomalu, přikryté, až zůstane 250-300 ml.
Odvar slijeme a přidáme 250 ml 90% lihu.

Použití
30-35 kapek 4x denně.


Odvar z listů
10 g drogy vaříme 3 minuty v 1/2 l vody.
Necháme 10 minut vyluhovat.

Použití
Pijeme po doušcích po celý den při bílém výtoku, píchání v boku, žloutence, zánětu pohrudnice a plic, žlučníkových kamenech.


Odvar z kořene
10 g drceného kořene zalijeme 1/4 l vody, vaříme 10 minut.
5 minut vyluhujeme.

Použití
3x denně 1 PL při bílém výtoku nebo opožděné menstruaci.


Použití ve směsích
Čaj na podporu funkce jater a žlučníku
Příprava
Ostropestřec semeno 50g
Máta list 50g
Pelyněk list 50g
Reveň kořen 25g
Kmín plod 25g
Půl kávové lžičky směsi zalijeme šálkem vody.
Necháme 20 minut vyluhovat.

Použití
Pijí se 2 šálky čaje denně.
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Při tvrdnutí jater
Příprava
Ostropestřec semeno 40g
Dvouzubec trojdílný 50g
Artyčok list 20g
1 PL směsi zalijeme šálkem vroucí vody.
Necháme 15 minut vyluhovat.

Použití
3x denně šálek.
Zdroj: P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem


Historie
Počátky rostliny jako léčivky se datují z dob antických lékařů a neztratila na své popularitě ani dnes.
Dříve se tento atraktivní bodlák jmenoval Ostropes a nebo také Bodlák mariánský.
V roce 1879 Čelakovský a Jungmann upravili jméno na Ostropestřec mariánský. Usoudili, že vlastnosti „ostrý" a „pestrý" jsou výstižným znakem pro jeho jméno.
Do Evropy se dostal pravděpodobně s mnichy a v klášterní léčbě se hojně používal.
Hildegarda z Bingenu jej označuje jako „bodlák na bolení" a doporučuje proti píchání v boku, čímž byly dříve míněny záněty plic a podbřišnice.
V 18. století byl už používán i na jaterní choroby.


Výskyt
Pochází ze subtropického pásma.
U nás se vyskytuje poměrně vzácně. Někdy se s ním můžeme setkat na zahradách jako s okrasnou rostlinou.
I u nás začíná ve větší míře pěstovat v polních kulturách, protože ze semen se vyrábí důležité léky na posílení jater.
Na výrobu 1.000 balení léku se spotřebuje až 0,5 tuny semene.


Pěstování
Vyžaduje slunečnou a před větry chráněnou polohu. Na půdu není náročný.
Semena se mohou vysazovat koncem dubna do sponu 60x60 cm.
Lépe je rostliny předpěstovat a vysazovat silné sazenice po 15. květnu.


Sběr a sušení
Drogou je semeno - Semen cardui Mariae, list - Folium cardui Mariae, zřídka kořen - Radix cardui Mariae.
Těsně před dozráním se odřezávají celé chmýřité hlavice a nechají se na vzdušných a suchých místech dozrát.
Semena se získávají vymlácením a zbavením chmýru. Zralé semeno je černé nebo tmavě hnědé.
Při všech pracích s rostlinou je nutno používat rukavice a chránit tak ruce před popícháním.
Ve velkém se však semeno sklízí pomocí speciálně upraveného kombajnu.
List se sbírá v květnu a červnu, mezi 14. a 16. hodinou, kořen na jaře.


Použití v kuchyni
Mladé výhonky a listy jsou jedlé, v arabských zemích jsou považované za pochoutku.
Kořeny lze vařit jako pastinák, zákrovy květenství stejně jako artyčoky. Stonky lze oloupat a vařit jako zeleninu.
Semenáčky se konzumují syrové v salátech.

zpět