Poznámky k účinným látkám Enzym myrozin, glykosid sinigrin.
Indikace
zvyšuje vylučování trávicích enzymů
normalizuje střevní mikroflóru
povzbuzuje činnost žláz s vnitřní sekrecí, jater a slinivky
bakteriocidní účinky při zánětu mandlí, kataru hrtanu a průdušek
mírní dráždivý kašel
odhleňuje průdušky
zlepšuje metabolismus
močopudný účinek
zevně hojivé účinky na lupénku, omrzliny, špatně se hojící rány
kloktadlo při onemocnění dutiny ústní a hrtanu
povzbuzuje organismus v rekonvalescenci
působí reflexně na hlouběji uložené tkáně, zlepšuje jejich prokrvení, urychluje
jejich hojení a regeneraci
při revmatismu, neuralgiích, svalových bolestech
Kontraindikace Žaludeční a dvanácterníkové vředy, zevně u přecitlivělé pokožky.
Ve větších dávkách může dráždit sliznice a má nepříznivé dráždivé účinky na ledvinový
parenchym. Při vnějším použití nejprve vyzkoušíme na menší ploše reakci, použijeme,
pouze pokud nedojde k tvorbě puchýřů. Dlouhodobé vnitřní ani vnější podávání není
vhodné.
Kombinace s ostatními bylinami Nemícháme do směsí s ostatními drogami.
Léčivé přípravky jednosložkové Nálev 2 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.
Použití Inhalujeme páry 8-10 minut při
zahlenění, chřipce, nachlazení a rýmě.
Víno Do litrové láhve dáme do 1/5 nastrouhaný křen, zalijeme červeným
vínem. Necháme 10 dní vyluhovat.
Použití K rozpuštění nebo vypuzení žlučníkových kaménků. Po 3
dny 1 KL 3x denně, pak už 3x denně 1 PL. Celá kůra má trvat alespoň 30 dní. Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Obklad - křenová
placka Kořen křenu nastrouháme (3 díly), smícháme s hladkou moukou
(5 dílů), trochou octa a vypracujeme těsto. Můžeme přidat i 1 díl sádla.
Použití Z těsta uděláme placku, kterou pak přes
plátýnko (ne přímo na kůži) přiložíme na bolestivé místo. Necháme působit 15-30 minut,
dle osobní snášenlivosti. Při delším použití by se na kůži mohl vytvořit zánět až puchýře.
Křenová placka dráždí nervová zakončení, zvyšuje prokrvení kůže i hlouběji položených
tkání a tím podporuje hojení a regeneraci, mírní bolest. Používá se při ischiasu,
revmatických a neuralgických potížích apod.
Křenová šťáva Očištěný kořen pokrájíme na kolečka nebo nastrouháme, zasypeme
cukrem a vytvořenou šťávu používáme jako léčivý sirup.
Použití 3x denně 1 KL při kašli, chrapotu a jarní únavě.
Křenový sirup Nastrouhaný kořen smícháme s medem v poměru 1:1.
Použití KL při chřipce, kašli, nachlazení, rýmě, jako tonikum 3 x denně.
Proti chrapotu Smícháme lžičku strouhaného křenu, lžičku medu a 1 žloutek.
Použití Při chrapotu po malých lžičkách každou hodinu. Rovněž proti
kašli a nachlazení.
Použití ve směsích Čertův elixír sestry
Damiány
Příprava
Křen 250g
Česnek 250g
Cibule 250g
Citrón bez slupek a jadérek 250g
Vše rozmixujeme. Převaříme 3 litry vody a necháme vychladnout.
Rozmixovanou směs smícháme s vychladlou vodou a přidáme 500 g medu. Nalijeme do
čtyřlitrové sklenice, převážeme plátnem a necháme 24 hodin v chladu a temnu. Pak
slijeme do menších skleniček (ne lahví, směs je hustá).
Použití 3x denně 1 kávovou lžičku, zapíjíme vodou nebo minerálkou. Zdroj: J. Bodlák, Praktická fytoterapie
Historie Křen pochází z jihovýchodní Evropy, ale postupně zdomácněl po
celém evropském kontinentu. Ve středověku se používal na podporu trávení. Pro
kulinářské účely se začal v Evropě využívat již od 12. století. Koncem 16. stol.
v Německu a Dánsku, kde začali připravovat křenovou omáčku k masu a rybám. V 17.
století se uplatnil i v kuchyni Velké Británie.
Výskyt Pochází z jihovýchodní Evropy, dnes roste po celé Evropě
na březích řek a potoků a na vlhkých loukách. U nás se pěstuje na zahrádkách,
především pro kulinářské účely. Často zplaňuje, v přírodě jej najdeme podél potoků,
u cest a plotů, v příkopech.
Pěstování I když se často pěstuje jako vytrvalá bylina pro občasné
použití, je invazivní a v podstatě nevyhubitelný. Z každého kousku zakopaného kořene
vzejde nová rostlina. Je lepší pěstovat jej jako jednoletku a brzy na jaře zakopat
15 cm dlouhých horních částí kořenů ve sponu cca 30 cm do brázd úrodné půdy. Za
sucha dobře zaléváme, koncem podzimu vyryjeme všechny kořeny a uložíme je do beden
s vlhkým pískem.
Sběr a sušení Sbíráme na podzim, v září a říjnu, uchováváme v chladném
sklepě v písku. Křen se používá čerstvý, nesuší se.
Jiné použití Křen díky bakteriocidním účinkům brání kvašení a plesnivění,
proto se na venkově balily potraviny (hlavně maso) do listů.
Použití v kuchyni K nakládání zeleniny (okurky, červená řepa, míchaná zelenina),
čerstvě nastrouhaný k masům, uzeninám, minutkám- K ochucení hořčice, majonézy, lze
přidat do tvarohových a vaječných pomazánek, k rybám, do omáček. Mladé listy lze
použít k ochucení salátů. Z kořenů se připravuje křenová omáčka.
Legendy a mýty Křen byl tradiční rostlinou používanou při vymýtání ďábla.
Plinius tvrdil, že křen krotí pohlavní vášně a bystří rozum.
Použití v magii Na kousky pokrájený se pohazoval
po podlahách, schodech nebo na prahy dveří, protože čistil dům od zlomocných sil a
odrážel zlá kouzla. Házel se také za účelem ochrany do rituálních ohňů.