zpět

Kmín kořenný

Český název: Kmín kořenný
Latinsky: Carum carvi L.
Slovensky: Rasca lúčna
Německy: echter Kümmel
Anglicky: Caraway
Francouzsky: Cumin-des-prés
Španělsky: Alcaravea
Rusky: Тмин корневой
Lidově: šabrej, kumin
Čeleď: Mrkvovité (Daucaceae)

Indikační skupina
Stomachikum, karminativum, antikonvulzivum, expektorans, anthelmintikum,
derivancium, bakteriostatikum, spasmolytikum, korigens.


Účinné látky
Silice, karvon, limonen, mastné oleje, bílkoviny, flavonoidy.

Indikace Kontraindikace
Nejsou známy.
Vhodný i v těhotenství, kojení a v pediatrii.
Nadměrné užívání vysokých dávek čisté silice může poškozovat játra a ledviny.


Kombinace s ostatními bylinami
Lze používat samostatně i v kombinaci s ostatními bylinami, jako karminativum fenykl, anýz.


Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev
2 KL podrcených semen zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.

Použití
2-3x denně šálek.


Odvar
2 KL podrcených semen přelijeme šálkem studené vody.
2 minuty vaříme,15 minut vyluhujeme.


Použití
Pijeme chladný odvar, 1-2x denně šálek.


Prášek
Drogu rozdrtíme nebo rozemeleme na prášek.

Použití
3x denně na špičku kulatého nože.


Celé plody
Žvýkáme celé plody v dávce cca 1 g 3x denně.


Použití ve směsích
Gastritida
Příprava
Kmín plod 10g
Anýz plod 10g
Heřmánek květ 40g
Meduňka nať 40g
1 polévkovou lžíci směsi zalijeme šálkem vroucí vody.
Necháme 10 minut vyluhovat.


Použití
Před každým jídlem šálek při zánětu žaludku.
Zdroj: P. Váňa: Rady bylináře Pavla


Dyspepsie
Příprava
Kmín plod 1 díl
Anýz plod 2 díly
Fenykl plod 3 díly
Semena podrtíme na mlýnku, 1,5 KL směsi přelijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat.

Použití
2-4x denně po malých doušcích.
Na rozpouštění hlenu při žaludečních a střevních potížích, při křečích v oblasti trávicího traktu, při průduškových zánětech.

Zdroj: P. Váňa: Rady bylináře Pavla


Čaj proti achylorhydrii
Příprava
Kmín plod 20g
Puškvorec kořen 20g
Koriandr plod 20g
Andělika kořen 20g
Zeměžluč nať 20g
Smísíme a rozmělníme na prášek.

Použití
3x denně 1/2 lžičky před jídlem.
Zdroj: J. Bodlák, Praktická fytoterapie


Historie
Kmín byl objeven už ve starých egyptských hrobkách a na místech odpočinku karavan podél Hedvábné cesty v Číně.
Dnes pod pojmem kmín rozumíme semena kmínu kořenného, v antice se toto jméno vztahovalo na příbuzný Šabrej kmínovitý (Kmín křížový).
Ten antičtí lékaři používali jako prostředek proti krvácení z nosu, potížích v nadbřišku a dechových potížích.

Ve středověkých textech není vždy rozlišováno, o který druh kmínu se jedná.
V klášterním léčitelství byly hlavními oblastmi jeho použití pocit tlaku a plnosti, nadýmání, říhání, koliky a zvracení.
Alsaský lékopis z 15. století doporučuje kmín proti tloustnutí.



Výskyt
Kmín pochází z Přední Asie, roste v Evropě, západní a střední Asii.
U nás roste divoce na loukách.
Pro farmaceutické účely se pěstuje, např. v Německu, Nizozemí, Polsku a Egyptě.



Pěstování
Vyséváme přímo na stanoviště na jaře do 20. července, aby před zimou vytvořil růžici, nebo na podzim.
Daří se mu skoro všude, kromě příliš teplých krajů s velkou vlhkostí.
Malé rostlinky se protrhávají na vzdálenost 15 cm.
Může se pěstovat v trsech nebo řádcích.
Potřebuje hodně slunce.



Sběr a sušení
Drogou je plod - Fructus carvi. Sběr se provádí sežínáním zralých okolíků nebo vytrháváním celých rostlin, a to ve druhém roce rostliny.
Suší se ve svazcích, zavěšené. Plody se po usušení oddrolují, čistí a dosoušejí.
Při sušení umělým teplem nemá teplota přesáhnout 35 °C.
Správně upravený kmín výrazně kořenitě voní a má sladce větrovou chuť.
Při uložení v suchu a v uzavřených nádobách vydrží i 3 roky.



Jiné použití
Kmín je oblíbeným pamlskem holubů.


Legendy a mýty
Kmín se přidával do rituální číše a do rituálního koláče při zasnoubení, aby pomohl zachovat snoubencům věrnost.


Použití v magii
Kmín se často přidává do nápojů lásky, bránících nevěře.
Semena kmínu přidaná do koláčů a chleba posilují žádostivost.
Používá se k očistě rituálního prostoru nebo domu.


zpět