zpět

Bolehlav plamatý

Český název: Bolehlav plamatý
Latinsky: Conium maculatum L.
Slovensky: Bolehlav škvrnitý
Německy: e kleine Bibernelle
Anglicky: Bald hemlock, Plosin hemlock
Španělsky: Hemlock calvo
Rusky: Головной боли
Lidově: mátožník, blakota, gyr, matonoha, všivák, mrkvoun, myší kmín, rozpuk, srní veška, svimboška, sviní veška, sviňská veš, štěklec, kozí petržel
Čeleď: Miříkovité (Apiaceae)

Indikační skupina
Cytostatikum, analgetikum.

Účinné látky
Alkaloidy, coniin, kyselina chlorogenová, kyselina kávová, silice, diosmin.

Poznámky k účinným látkám
Hlavním toxickým alkaloidem v bolehlavu je coniin. Je tekutý, těkavý, silně alkalický, chutná ostře palčivě a páchne myšinou.
Starší lékopisy obvykle uváděly jako léčebnou dávku 2 mg a jako léčebnou denní dávku 5 mg.
Za toxickou dávku se pokládá 60 mg a smrtelná dávka se pohybuje v rozmezí 150-300 mg.
Coniinu je v listech kolem 0,15 %, ve zralých plodech 1-2 %, v nezralých plodech až 2,5 %, sušená plodní droga ho obsahuje cca 0,75 % a droga listová kolem 0,3 %.
Nejméně jedovatý je kořen, toxický je zejména na jaře.
Sušením klesá obsah coniinu a tím i toxicita.
Coniin se vstřebává již v trávicí trubici a vstřebává se i pokožkou.
Svým účinkem se částečně podobá nikotinu, částečně tropickému curare.

Indikace Kontraindikace
Celá rostlina je prudce jedovatá, nejvíce však plody. Jedovatost způsobují alkaloidy, z nichž nejznámější je coniin.
Sušením a delším skladováním jedovatosti částečně ubývá, protože alkaloidy se postupně rozkládají a odbourávají.
Otravy lidí bolehlavem jsou poměrně vzácné a ojedinělé.
Naopak u dobytka při zkrmování sena znečištěného bolehlavem jsou otravy poměrně časté a jejich důsledky vážné.
Ojediněle dochází k záměně rostliny s naťovou zeleninou, od které se však výrazně liší vysokým vzrůstem a nepříjemným zápachem.
Droga způsobuje v malých dávkách znecitlivění nervového aparátu, a tím utlumení bolestí.
Pro značnou jedovatost se dnes v léčebné praxi neužívá.
Příznaky otrav bolehlavem se projevují brněním a chladem v končetinách, jejich postupným ochrnutím a rozšířením zornic.
Smrt nastává za plného vědomí.
K otravě stačí i čichání k většímu množství čerstvého bolehlavu.


Léčivé přípravky jednosložkové

Tinktura protinádorová
Příprava
125 g čerstvých květů sbíraných záhy po rozkvětu rozdrtíme, přelijeme litrem 65% etanolu. 3 týdny vyluhujeme při pokojové teplotě.
Stejným způsobem postupujeme se 125 g nezralých plodů.
Oba výluhy posléze slijeme a rozlijeme do menších lahviček.
Přefiltrujeme, označíme a uložíme v chladu.

Použití
Vlastní kůra spočívá v tom, že 1. den dáme 1 kapku tinktury do 100-125 ml destilované vody a vypijeme 1x denně.
Každý den přidáváme 1 kapku, tedy např. 30. den užijeme 30 kapek.
Bod obratu je za 6 týdnů, při dávce 42 kapek, pak zase denně po 1 kapce ubíráme.
Tato kůra se provádí 3x za sebou, vždy s týdenním přerušením.
Při dávce 110 kapek vypijeme dávku najednou, ráno na lačno.Při dávce 11-20 kapek polovinu ráno a polovinu večer.
Při dávce 21-30 kapek vypijeme pohár na 3x - třetinu ráno, třetinu před obědem, třetinu večer.
Při dávce 31-42 kapek vypijeme pohár na 4x v průběhu celého dne.

Pro osoby, které nedosahují hmotnosti 60 kg, nastává bod obratu již při 35 kapkách.
Dávkování je třeba přísně dodržovat a samovolně nezvyšovat.
V dávkách nad 30 kapek se pohybujeme již v oblasti lehké toxicity, ale postupné zvyšování činí organismus odolným.
Nebezpečí otravy je menší než malé.

Není možné zcela vyloučit případ nějaké mimořádné osobní nesnášenlivosti.


Příznaky otravy
Bolehlavový přípravek ve vyšší dávce škrábe v krku a vyvolává hojné slinění, rozvíjí se tlak v hlavě, dostavují se závratě. Údy, hlavně nohy slábnou, jazyk dřevění.
Při zaznamenání těchto příznaků podáme větší množství živočišného uhlí, projímadlo a močopudné prostředky.
Je velmi nepravděpodobné, že by došlo k projevům vyžadujícím odborné lékařské ošetření.
Pokračování v léčbě však již není vhodné.
Zdroj: J. A. Zentrich: Speciální metody fytoterapie


Historie
Staří Řekové a Arabové bolehlav používali jako lék na nádory, otoky a záněty kloubů.
Ve středověku se používal ve směsi s jinými bylinami jako anestetický prostředek.
Sloužil také jako protijed při otravách strychninem a při léčení kýly, zánětu pohrudnice, epilepsie, dvojitého vidění a záchvatů slabosti - léčba buď zabila, nebo pomohla.
Kapka šťávy z nezralých plodů se kápla na pečivo, které se jedlo jako prevence proti choleře.
Culpepper uvádí, že bolehlav zabraňuje „chlípným myšlenkám", pravděpodobně proto, že zabraňuje jakémukoli myšlení.
Bolehlav byl často používán jak vrahy, tak i sebevrahy k ukončení života.

Otravou bolehlavem zemřel také r. 399 př.n.l. slavný řecký filosof Sokrates. Když mu bylo 71 let, byl obžalován ze „zavádění nových božstev a svádění mládeže".
Poté, co byl shledán vinným, měl si dle tehdejších zvyklostí sám určit způsob trestu.
Sokrates však neprojevil žádnou lítost, místo toho si tropil ze soudců posměch a dokonce požadoval odměnu.
Ta byla pak valnou většinousoudců stanovena: smrt z poháru čerstvě vymačkaného bolehlavu.
Platón, který přihlížel popravě svého učitele, později ve svém díle Phaedon potvrdil, že Sokrates zemřel klidnou a důstojnou smrtí.
Protože čistý bolehlav vyvolává záchvaty nepříčetnosti, lze soudit, že v nápoji byl přítomen ještě i výtažek další rostliny, např. opium.


Výskyt
Je rozšířen po celé Evropě a v Asii. Roste na vlhkých místech, na loukách, v příkopech, u pramenů, u rybníků a v pobřežních houštinách.

Pěstování
Vzhledem k prudké jedovatosti celé rostliny se nedoporučuje pěstování na zahradě.


Botanický popis
Dvouletá, myšinou nepříjemně páchnoucí bylina.
Vytváří až 2 metry vysokou, mělce rýhovanou lodyhu. Ve spodní části je lodyha fialově skvrnitá a po celé délce světle ojínělá.
Listy jsou střídavé, dvakrát až třikrát zpeřené, s řapíky na spodu pochvovitě rozšířenými.
Drobné bílé květy jsou uspořádány do složených okolíků s vyvinutými obaly a obalíčky.
Plody jsou okrouhlé dvojnažky s křídlatými žebry.
Rostlina kvete od června do září.


Sběr a sušení
Sbírá se plod v době zralosti, poté se dosouší při běžné teplotě.
Droga má mírně narkotický pach, chuť zprvu mdle nasládlou, olejovitou, později svíravě ostrou.
Plody sušíme zcela odděleně od semen nebo plodů ostatních drog, po sběru dobře omyjeme ruce mýdlem - celá bylina je prudce jedovatá.
U nás se nevykupuje.


Legendy a mýty
O skvrnách na lodyze se říká, že jsou obdobou Kainova znamení, které se objevilo na jeho čele, když zabil Ábela.
Podle pověsti byl jednou z posvátných bylin, které si král Šalamoun vybral k vysvěcení svého rituálního nože.


Použití v magii
Rostlina je používána především v černé magii. Bolehlav se někdy přidával do čarodějných mastí a exaltačních kuřidel.
V hermetismu platí za prostředek umožňující spojení se světem mrtvých.

zpět