zpět

Artyčok zeleninový

Český název: Artyčok zeleninový
Latinsky: Cynara scolymus L.
Slovensky: Atričoka zeleninová
Německy: e Artischocke
Anglicky: Artichoke
Španělsky: Alcachofa
Rusky: Артичок овощной
Lidově: kardunkulus, karda
Čeleď: Hvězdicovité (Asteraceae)

Indikační skupina
Cholagogum, antisklerotikum, diuretikum, choleretikum, cholekinetikum, metabolikum,
antihistaminikum, antidiabetikum, digestivum, afrodisiakum, antirevmatikum, antiastmatikum.

Účinné látky
Cynarin, flavonoidy, sliz, organické kyseliny, inulin, tanin, organické soli, vitamín A, vitamíny skupiny B, flavony.

Indikace Kontraindikace
Těžké poruchy ledvin.

Kombinace s ostatními bylinami
Řepík, jablečník, tymián, oman, třezalka, meduňka, dobromysl.


Léčivé přípravky jednosložkové
Odvar
2 kávové lžičky drobně nařezaných listů povaříme 2 minuty ve sklenici vody.
15 minut louhujeme a scedíme.

Použití
Podáváme 2-3 sklenice denně při výše uvedených obtížích.


Vinná šťáva
Čerstvě vylisovanou šťávu z celé rostliny včetně kořene, sbíraného po odkvětu, smícháme s bílým vínem v poměru 1:2.
Mírně přisladíme medem.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin


Vinný odvar
80 g čerstvého kořene se zalijeme 1 litrem červeného vína, necháme krátce přejít varem.
Po pomalém vychladnutí uložíme do chladna, ne do chladničky.

Použití
3x denně 1PL po dobu 15 dní, pak 14 dní přestávka a opět 15 dní užívání. Celá kůra trvá 30 dní.
Zdroj: Jiří Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin


Koupel
300g drogy (nejlépe celé rostliny) povaříme 2 minuty v 1 litru vody, necháme 15 minut odstát.
Používáme pro koupele rukou a nohou, při migréně a ekzémech, obden, vždy večer, 15 minut.


Použití ve směsích
Jaterní choroby
Příprava
Artyčok list 60g
Řepík nať 60g
Kerblík nať 20g
Vlaštovičník nať 40g
Pampeliška list 20g
Nálev z 1 PL směsi na 1 l vody, 10 minut vyluhovat.

Použití
3x denně šálek.
Zdroj: P.Váňa: Rady bylináře Pavla


Kloubní záněty
Příprava
Artyčok list 60g
Kopřiva kořen 120g
Pampeliška kořen 40g
Ostružiník list 40g
Šalvěj list 20g
Tužebník kořen 20g
Lopuch kořen 20g
Nálev z 1 PL na 1 l vody, 10 minut vyluhovat.

Použití
Na kloubní potíže při artróze a artritidě.
Zdroj: P.Váňa: Rady bylináře Pavla


Historie
Již před 2500 lety byly oblíbeným pokrmem starých Egypťanů.
Rovněž ve starém Řecku a Římě si na nich pochutnávali boháči, neboť vzniklo přesvědčení, že působí jako afrodisiakum.
V 16. století se dostaly do francouzské kuchyně jako lahůdková zelenina a o něco později i k nám.
Ve své Domácí kuchařce již Magdaléna Rettigová uváděla několik způsobů jejich úpravy.


Výskyt
Pochází ze Středomoří. Nejhojněji se pěstuje ve Španělsku a ve Francii. Mimo Evropu pak na jihu USA.
U nás se někdy pěstuje jako vynikající málo známá zelenina.


Pěstování
Ze semen, téměř v každé půdě. Ke zvýšení výnosu ji počátkem léta seřízněte u země, hnojte a vydatně zalévejte. Do podzimu se objeví nový obrost.
Rostlina je citlivá na mráz a proto sazenice ze semen vysévaných v únoru až březnu předpěstujeme v pařeništi případně ve skleníku či v truhlících.
Rostliny z pozdějších výsevů v témže roce nevykvetou.

Artyčok můžeme rozmnožovat i vegetativně pomocí oddělků, které v dubnu odřízneme ze silnějších přezimovaných trsů.
Po 15. květnu rostliny vysazujeme do volné půdy do sponu 70x70 až 100x100 cm. Artyčok vyžaduje půdu hlinitou nebo hlinitopísčitou, dobře vyhnojenou.
Rostliny někdy trpí fyziologickými chorobami způsobenými nižší teplotou. Nebezpečné jsou pozdní mrazíky v polovině května.
Škůdci jsou převážně mšice.
Na zimu rostliny zakryjeme chvojím nebo listím, případně je vykopeme a přezimujeme v hlubokém pařeništi nebo ve sklepě.


Botanický popis
Statná, vytrvalá, u nás obvykle dvouletá bodlákovitá rostlina, dosahující výšky asi 150 cm, někdy i více.
Listy jsou peřenodílné, na spodní části šedavé. Mohutné květní úbory jsou umístěny na koncích květních os na rozvětvených lodyhách.
Květy jsou modrofialové a rozkvétají obyčejně v červenci až srpnu. V zemi má silný řepovitý kořen.


Sběr a sušení
List se sbírá v době květu rostliny. Suší se rychle ve stínu za dobrého přístupu vzduchu.
Lze jej sušit i umělou teplotou, která nesmí překročit 40 °C.
Suchá droga se přechovává v papírových nebo v jutových pytlích.


Použití v kuchyni
Používáme ještě nevykvetlá poupata nebo pouze zdužnatělá květní lůžka.
K přípravě pokrmů se od květního úboru odkrojí stonek, odstříhají se špičky zákrovních lístků a spodní ztvrdlé lístky.
Vaříme je ve slané vodě, ze středu poupěte se odstraňují i zárodky květů.

zpět